"Úsměv nelze koupit, vyžebrat, vypůjčit ani ukrást. Stává se pozemským statkem teprve, až je dán."

Červen 2020

Recenze- Zaklínač 3: Divoký hon

Úterý v 19:29 | povidkac |  hry
V tomto článku se pokusím zaměřit na úžasnou RPG hru, s názvem Zaklínač 3: Divoký hon. Tento díl, který je pokračováním, a zároveň zakončením příběhu o Geraltovi z Rivie, má veliký úspěch. Je to jedna, a vlastně asi i nejoblíbenější RPG hra. Pokud jste nehrály, tak si přečtěte tuto recenzi. Hra má ještě dva datadisky, s názvem Srdce z kamene, a O víně a krvi. mě se nejvíc líbí O víně a krvi, ale oba datadisky jsou super. Hlavní příběh je o armádě přízračných jezdců, a o Ciri, která je dítě starší krve. V tomto dechberoucím příběhu, jsou i ženy. Ty v žádném díle Zaklínače nesmí chybět. Tentokrát se v příběhu poprvé objeví i Yennefer z Vergenbergu, která je Geraltovou pravou láskou. Pozor však si musíte dávat na to, aby jste nezůstali na konci hry sami. Takže být vámi, na začátku hry si vyberu jen jednu, se kterou budu rozvíjet vztah. V datadisku O víně a krvi se postavíte šelmě z Beuclair. Je to úžasné dobrodružství, a dojemný konec který mi vehnal slzy do očí. Rozhodně budu hru hrát ještě několikrát, protože je úchvatná. Dávám 100 hvězdiček z deseti. I víc. Je to úžasná hra, a není k tomu co dodat. Va fail.

jsemjá aneb jak to vzniklo

Úterý v 10:40 | povidkac
Jak jsem říkal, tak někteří mě znáte jako jsemjá na jednom webu. Rád bych vám v tomto krátkém článku napsal, jak to vůbec vzniklo. Je to vlastně kvůli tomu, že se mi doma přemnožili mouchy. Ano. Když jsem jednou ty mouhy pozoroval na okně, řekl jsem si, že bych nějaké mohl chovat ve sklenici, schválně co to udělá. Tak jsem se podíval na internet, a hledal jsem, jak chovat mouchu. No a samozřejměmi tam vyskočila otázka právě na to, která pocházela přímo z tohoto webu. Tak jsem si řekl, že bych se tam mohl zaregistrovat. Udělal jsem to, a jsemjá je na světě. Takže ano, jsem tam kvůli mouchám. Čus.

Nebe plné hvězd

Úterý v 8:47 | povidkac
Psát článek na téma týdne, není moc jednoduché. Když se řekne Nebe plné hvězd, vybaví se mi noční obloha, a krásné pocity. Když nejste ve městě, je to opravdová nádhera. Toto je můj první článek na téma týdne. Nebude moc dlouhý, protože všechny pocity které se mi vybaví, není možné do tohoto blogu zapsat. Nebe plné hvězd je taky krásná inspirace pro pěknou kresbu. Díky tomu asi něco takového namaluji.
Těším se i na vaše články k tomuto tématu. Je to pěkné téma, ale náročné na psaní. Nebe plné hvězd je nádherné. Pocity jsou nádherné. Těším se na vaše články. Ahoj.

Aférka s profilem

Úterý v 8:05 | povidkac
Co se týče včerejšího problému s hacknutím na cizí profil, tak jsme to už vyřešily. Prý to byla jeho chyba. Mám jednu povídku, která je smyšlené pokračování jedné slavné knihy. Akorát nevím jestli jí sem kvůli zákonu mohu zveřejnit. Aby to náhodou nebylo porušení autorského práva. Nějak to zjistím, a vy se zatím těšte. Jo, a dneska plánuju napsat článek na téma týdne. Ahoj.

Povídky News

Úterý v 7:54 | povidkac
Máme tady ráno, a je čas na ranní zprávy od povidkace. Vláda chce zpřísnit opatření. Jirka Král se zasnoubil, tak hodně štěstí. Na Chorvatských plážích jsou plejtváci. Je vedro jak v peci, a to je asi všechno z ranních blogových novin.

Sakra

Pondělí v 18:55 | povidkac
Někteří mě znáte na jednom webu jako jsemjá. Jeden uživatel si teď myslí, že jsem se mu hacknul na profil, ale není to pravda. Nevíte jak to s ním vyřešit? Sakra.

Jake a blbec

Pondělí v 18:14 | povidkac
Byl jednou jeden Jake, který dělal myslivce. Jednou, když šel lesem na houbách, slyšel výkřik. Okamžitě se šel podívat, a najednou skoro omdlel. Seděl tam muž, který se bál veverky. Jake si ho vzal s sebou. Když šli po cestě, tak se ho Jake zeptal, co ho tak vyděsilo. Cizinec řekl, že mu sežrala mobil. Jakeovi to bylo divné. Taková malá veverka mu nemohla sežrat mobil. Ok, bude to asi blázen. Neutekl jsi odněkud? Řekl Jake. Nevím. Řekl cizinec. To je blbec, říkal si Jake. Když ho dovedl do města, šel zpátky do lesa. Najednou byla před ním ta samá veverka, co měla sežrat cizinci mobil. Pak sežrala Jakeovi flintu. Ty vole, on nelhal. Ve snu se mu zjevila veverka, která mu řekla že chtěl cizinec zničit les, a Jakeova flinta byla rozbitá. Když se Jake probudil, šel do města. Potkal cizince a dal mu pár facek. Poté zjistil jeho zlé úmysly, a nahlásil ho policii. Pomohl tím zatknout velikého zločince, a ještě získal veverku ochránkyni. Ponaučení moc velké není, ale plyne z toho to, že ne každý kdo někomu ublíží, je tvůj nepřítel, a ne každý, koho ochráníš, je tvůj přítel. Ps: to není ta velká povídka, o které jsem mluvil.

Povídka o vtipu

Pondělí v 17:50 | povidkac
Řekl jsem že sem budu psát i vtipy, tak to taky dodržím. Tady nějaké máte: Můj prapradědeček zažil Titanik. Od samého začátku varoval lidi, že ta loď se potopí. Ale nikdo nebral jeho varování vážně. Děda pokračoval a lidi se doslova zacpávali uši, aby neslyšeli jeho varování. Teprve v posledních okamžicích, kdy dal poslední varování, byl vyhozen z kina., Lékař telefonuje pacientovi:
"Volám vám kvůli těm výsledkům toho vašeho vyšetření."
Pacient: "Povídejte, ale rychle, mám málo času."
Lékař: "Jak to víte? Už vám to někdo řekl?", Telefonát dcery s matkou:
"Mami, manžel mi nechce jíst rejži."
"Tak mu řekni, že jsi ji vařila s láskou."
"Cože? Ona se musí vařit?". Budu jich sem psát víc, ale toto jsou nějaké jen tak.

Ráno

Pondělí v 10:37 | povidkac
Máme tady ráno. Mě tady pěkně prší, ale vedro jak prase furt. Naše země, nebo spíše lidé, se zbláznili. Nejsem žádný aktivista, ale tohle počasí mi vadí. No nic, ve středu pokud dobře vím se už smí sundat roušky. Což je dobře. Pokud chcete vědět tak pro vás vymýšlím novou povídku. Pokud to budu stíhat, tak vám každé ráno budu psát takové novinky, které by se ten týden měli stát. No, jediné co teď mohu dělat aby mě to zabavilo, je psát tyto články. Tento týden bude spíše takový úvodový, jelikož jsem si taky tento blog zalžil nově. Doufám že se vám mé články budou líbit, a ahoj.

Chtěl jsem blog

Neděle v 20:14 | povidkac
Myslel jsem že dnes už nic psát nebudu, ale ještě něco napíšu. Vždy jsem chtěl psát blog. Díky jednomu seriálu jsem na tento svět natrefil. Nelituji toho. Blogování mě chytlo. Tento článek o blogu bude krátký, ale taky ne moc čtivý. Jen jsem tím chtěl říct, že jsem si vlastně splnil sen. Taky si plňte sny. Ale ne blbé sny. A už vůbec ne sny, co vám mohou ublížit.
Být blogerem, je jako být domácím novinářem.